Více než cokoli jiného je to počasí, které určuje, zda bude výlet úspěšný, či neúspěšný. Déšť, teplota a vlhkost spolupracují: pochopení jejich vzájemného působení je užitečnější než jakékoli „tajné místo“.
Déšť: kolik a jak
Nestačí, že prší: záleží na tom, jak. Pomalý, dlouhodobý déšť, který proniká hluboko do půdy, je mnohem účinnější než prudký liják, který stéká po povrchu a nevstřebává se. Půda musí zadržovat vodu, aby se mycelium mohlo aktivovat.
Teplota a tepelný šok
Pokles teploty po dešti je často rozhodujícím spouštěčem: rozdíl několika stupňů mezi teplem před deštěm a chladem po něm, zejména v noci, jako by „upozorňoval“ mycelium, že je čas plodit. Každý druh má své vlastní prahové hodnoty: letní hřiby snášejí vyšší teploty, podzimní hřiby preferují chladnější počasí.
Vlhkost a vítr
Půdní vlhkost musí zůstat vysoká po několik dní: suchý vítr a intenzivní slunce mohou rychle anulovat i silné srážky a vysušit povrchové vrstvy půdy, kde je mycelium nejaktivnější.
Skóre počasí pro houby
Mentálně sečíst déšť, teplotu, vlhkost a vítr je pokaždé ošemetné. Proto je MushScout shrnuje v denním skóre od 0 do 100: rychlý způsob, jak před cestou zjistit, zda jsou podmínky hrozné, nebo zda je nejlepší počkat ještě několik dní.
Když není dobrý nápad chodit ven
Po obdobích dlouhodobého sucha s teplotami pod bodem mrazu nebo po dnech suchého větru, který vysušil nedávno zavlaženou půdu, se šance na zotavení výrazně snižují. V těchto případech je lepší počkat na další déšť, než ztrácet cestu.